MS Michail Lermontov

Název:

MS MICHAIL LERMONTOV   (IMO No.: 7042318)

Typ vraku:

loď – zaoceánská loď, později výletní loď, třída: Ivan Franko passenger liner

Výroba:

1970, Německo (NDR), loděnice V.E.B. Mathias-Werft Thesen, Wismar, spuštěna na vodu 31.12.1970, předána majiteli 18.03.1972, v provozu 21.04.1972

Majitel:

SSSR, společnost Baltic Shipping Company, Leningrad

Rozměry:

délka 175,77 m, šířka 23,60 m, ponor 7,8 m, tonáž 4.956 BRT, výtlak 4.956 tun

Posádka:

celkem 347 členů, 1334 pasažérů, nebo 700 výletníků  

Potopení:

16.02.1986, najela na mělčinu a na skaliska (zahynul jeden námořník)

Místo:

Nový Zéland, Marlborough, skaliska u Port Gore

GPS:

41° 04'2087"S 174° 21'9496"E

Hloubka:

25 - 38 m

Ponory:

Poznámka:

Loď byla pojmenována po slavném básníku Michailu Lermontovi (básník Kankazu) 1814-1841. Původně sloužil na zaoceánských plavbách Leningrad – New York. 28.5.0973 opustil přístav v Leningradu a vyplul do Bremerhavel v Londýně a Le Havru, odsud do New Yorku. Byla to první ruská loď po 25 letech. V průběhu letních měsíců plula u New Yorku a na zimu se vracela do evropských přístavů. V roce 1980, po invazi Rusů do Afganistanu, zakázal president Ranald Reagan vstup sovětských plavidel do přístavů USA. Michail Lermontov přešel k plavbám v Evropě. Sovětská vláda si uvědomila, že více peněz získá jako výletní loď, proto v sedmdesátých letech byly provedeny výrazné úpravy a vylepšení v ubytování a zařízení na lodi, aby vyhovovala těmto potřebám. Většina kabin byla bez moderního zařízení. Aby vyhovovala konkurenci, v roce 1982 byla za 15 milionů USD rekonstruována. Všechny kajuty byly vybaveny vlastním sociálním zařízením, společné prostory byly bohatě vyzdobeny a exteriér dostal bílou barvu.