Cesare Rossarol

Název:

R.N. CESARE ROSSAROL 

Typ vraku:

loď – lehký křižník

Výroba:

1913, Itálie, loděnice S.A.I. Gio. Ansaldo & C. shipyards, Sestri Ponente,

poprvé vyplul 15.8.1914

Majitel:

Itálie

Rozměry:

délka 85 m, šířka 8 m, výška 11,6 m, výtlak 891/1.270 tun, 3 parní kote, 2 turbíny Belluzzo, výkon 24.000 HP, rychlost 30 uzlů

Výzbroj:

6x dělo 102/35 mm, 4x TLS 45 cm, 2 automatická děla 40/39

Posádka:

celkem 109 členů, cpt. Ludovico De Filippi

Potopení:

16.11.1918, najetí na minu

Místo:

Chorvatsko, Istrie, Lisignano

GPS :

Hloubka:

46 – 55 m

Ponory:

11.06.2010,

Poznámka:

Při plavbě z Puly do Rijeky, i přesto že kapitán sledoval mapu minových polí, o jednu z min zachytila bokem. Exploze roztrhla loď na dvě části. Díl přídě dlouhý kolem 50 metrů leží v hloubce 55 metrů otočen dnem vzhůru. Trhlinou v trupu lodi se vidí torpéda v nákladovém prostoru. Dobře zachovalá záď dlouhá kolem 30 metrů leží rovně na dně v menší hloubce.

Lehký křižník, třída Poerio, byl postaven jako protiklad lehkých křižníků třídy " Spaun " Rakouského námořnictva. Postaveny byly tři stejné modely, pojmenované po třech neapolských občanech, kteří svou odvahou, inteligencí a štěstí bránili Benátskou republiku před útoky Rakousko-uherské armády v roce 1848 : Alessandro Poerio , Cesare Rossarol a Guglielmo Pepe.

RN Cesare Rossarol zahájil svou činnost v listopadu 1915 hlídkováním v Jaderském moři, později společně s loďmi Pepe a Poerio.
V červnu 1917 byl převeden do Brindisi a přidělen ke čtvrté průzkumné skupině, až do konce války a zúčastnil se v mnoha misích. Po vyhlášení příměří na 04.11.1918, byl Cesare Rossarol převelen na volné Jaderské moře a spolupracoval na obsazení dalmatských ostrovů a pobřeží.

Ráno dne 16. listopadu 1918, Lt Ludovico De Filippi, kapitán Cesare Rossarol , dostal rozkaz k plavbě do Rijeky. Plul s ním úředník nově vytvořené Jugoslávské  armády, který jednala jako emisar pro Království Jugoslávie. Jeho rozkazy byly, přesvědčit nepravidelné srbské a chorvatské síly, aby složili zbraně. Jak pluli směrem k Rijece, posádka křižníku byla velmi opatrná, byli si vědomi skrytých nebezpečí, neznačených minových polí z dnes zaniklé říše. Ve skutečnosti , Rakousko-uherské síly ještě nesdělily postavení nebo rozsahu jejich minových polí.
V 12:40 hod, jednu míli na moři, nedaleko města Lisignano, najeli na minu, následný výbuch rozdělil loď na dva díly. Bezprostředně následuje záplava vody a zamezuje prostor pro únik posádky pracující ve strojovně a podpalubí. Příď se rychle potopila vertikálně, zatímco oddělená záď, plula ještě asi 100 m, než klesla rychle ke dnu. Krátce po explozi začali zachraňovat námořníky okolní lodě i lodě z pevniny. Většina posádky byla v pasti uvnitř trupu a se potopili se spolu s lodí. Zahynulo 93 členů posádky, včetně kapitána, Lt Ludovico De Filippi . Jen asi třicet mužů přežilo v důsledku záchranných akcí jiných námořních jednotek a místních obyvatel.
Na pobřeží Lisignano, v blízkosti místa potopené lodi, je malý pomník připomínající tuto ztrátu, je zde železná kotva a bronzová náhrobní deska se jmény mužů, kteří zemřeli na RN Cesare Rossarol . Stříbrná medaile in memoriam byla udělena Lt Ludovico De Filippi za odvahu, statečnost a obětavost.