Consolidated B 24 - Liberator "Tulsamerican"

Název:

CONSOLIDATED B-24 LIBERATOR „TULSAMERICAN„

Typ vraku:

letadlo – těžký bombardér,

Výroba:

1943, USA, Consolidated Aircraft Corporation, San Diego, Kalifornie

Majitel:

USA,

Rozměry:

délka 20,472 m, rozpětí 33,528 m, výška 5,49 m, váha 16783/29484 kg, rychlost 467 km/hod, motory 4x dvouhvězdicový čtrnáctiválec Pratt & Whitney R-1830-65 Twin Wasp s turbokompresorem, každý o výkonu 895 kW (1200 hp) při vzletu

Výzbroj:

10x kulomet Browning ráže 12,7 mm (8 umístěno v párech v motoricky ovládaných střeleckých věžích v přídi, na hřbetu trupu, v kulovité spodní věži a ve věži na zádi, 

2 kulomety ručně ovládané střelci v bocích přední části trupu)

2 pumovnice pro až 3.629 kg pum, 2 pumy o hmotnosti á 1.814 kg mohly být pověšeny pod křídlo namísto interního nákladu pum

Posádka:

celkem 10 členů,

Potopení:

12.1944, nouzové přistání

Místo:

Chorvatsko, u ostrova Vis

GPS:

43°01'59.99"N 16°15'56.7"E

Hloubka:

36 - 50 m

Ponory:

02.09.2020, 06.10.2020, 15.06.2021, 19.06.2021, 22.08.2021, 24.08.2021, 30.08.2021, 21.08.2022, 30.08.2022

Poznámka:

Bombardér 17. prosince 1944 vyrazil bombardér B-24 Liberator a další ze základny v Torrettě směrem k městu Odertal poblíž polsko-německých hranic. Letadlo bylo posledním kusem vyrobeným v továrně Douglas v Tulse v Oklahomě. Jeho stavbu zaplatili tovární dělníci a místní obyvatelé, kteří mu dali přezdívku Tulsamerican. Nad Protektorátem Čecha a Morava byla formace ostřelována německou divizí protivzdušné obrany. Výsledkem bylo poškození bombardéru Tulsamerican. Odnesl to jeden motor a hydraulický systém. Také křídla a trup byly jako řešeto. Přelet Alp a návrat do Itálie by stroj nezvládl. Ukázalo se, že jedinou šancí, jak nouzovou situaci vyřešit, bylo přistání na spojeneckém letišti na ostrově Vis.

Když po několika hodinách letu s těžko ovladatelným strojem spatřila posádka na vodní hladině ostrov Vis, oddechla si. Ale jen na chvíli. Před pokusem o přistání zjistili, že kvůli poškození nelze vysunout podvozek. A aby toho nebylo málo, řízení letového provozu na letišti nepovolilo přistání na břiše, protože by to mohlo vyřadit letiště z provozu. Letadlo tedy znovu nabralo výšku a posádka se urputně snažila situaci vyřešit. Nakonec se povedlo podvozek vysunout ručně. Zbytek posádky kromě pilotů se mezitím shromáždil uprostřed trupu v kabině pro rádio, což je nejbezpečnějším místo během nouzového přistání. To už letadlo kroužilo druhého kolo nad ostrovem a zbývalo jen dosednout na ranvej. V tom se zbylé motory náhle zastavily. Jelikož bylo letadlo ve špatném postavení proti větru tak se ztrátou rychlosti se náhle propadlo a roztříštilo o hladinu moře. Náraz byl tak silný, že se bombardér rozlomil na dvě části. Příď letadla s křídly byla po nárazu otočená podvozkem vzhůru. Části posádky se podařilo vyplavat na hladinu. Zachránilo se sedm členů. Bohužel pilot, mechanik a navigátor nestihli uniknout z potápějícího se letadla a byli pohřbeni společně se svým strojem na dně v hloubce.

V roce 2009 objevil vrak letadla chorvatský potápěč. V březnu pořídil Daniel Frka první fotky. Chorvatský památkový úřad udělal v roce 2017 archeologický průzkum a potvrdil identitu letounu.